Ministerstvo životního prostředí posuzuje plavební stupeň Děčín. Podle podkladů samotného investora by jez nevratně poškodil chráněnou přírodu Labe a jeho ekonomický přínos je sporný. Připomínky může poslat kdokoli do 16. listopadu.
Ředitelství vodních cest ČR předložilo oznámení záměru „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“, známého jako plavební stupeň Děčín. Ministerstvo životního prostředí k němu vede zjišťovací řízení, ve kterém se může vyjádřit každý. Lhůta končí v pondělí 16. listopadu 2026. Arnika vyzývá veřejnost, aby ji využila, a nabízí přehled věcných připomínek, ze kterých lze při psaní vycházet.
Naturové hodnocení přiložené k oznámení samo přiznává, že obě posuzované varianty mají významně negativní vliv na evropsky významné lokality Porta Bohemica a Labské údolí. Jez by zničil zhruba 4,8 hektaru bahnitých říčních náplavů, tedy asi 39 procent tohoto stanoviště v celé lokalitě Porta Bohemica. Podle téhož posudku nelze jejich plnohodnotnou náhradu považovat za reálně proveditelnou. Na seznamu ztrát je dále prioritní lužní les, stabilní teritorium bobra, migrace lososa ze Severního moře i kriticky ohrožený drobnokvět pobřežní, jehož populace v ústí Ploučnice a u Hegeru by podle dokumentace zanikly.
„Úsek pod Děčínem je posledním volně tekoucím kusem Labe v Česku. Investor ve vlastní dokumentaci připouští, že ztrátu náplavů nedokáže plnohodnotně nahradit. Uměle nasypaný štěrk nikdy nebude fungovat jako živá řeka, kterou každá povodeň znovu přeskládá,“ říká Gita Matlášková z Arniky.
Sporná je i ekonomika stavby. Odhad nákladů vystoupal na zhruba osm miliard korun a samotná příprava od devadesátých let už stála kolem 600 milionů. Vodní nákladní doprava přitom klesá. V roce 2025 přepravili čeští rejdaři po vnitrozemských vodních cestách 785 tisíc tun nákladu, o pětinu méně než rok předtím. Jez zvýší hloubku jen v krátkém českém úseku, kolik lze naložit na loď do Hamburku ale určuje nejmělčí místo celé trasy, typicky na německém Labi. Německo tam nové jezy stavět nehodlá. Hydrologická studie v oznámení navíc počítá s dalším poklesem nízkých průtoků kvůli klimatické změně.
Neobstojí ani klimatický argument. Klimatická studie, kterou si nechal zpracovat sám investor, uvádí pro přepravu z Pardubic do Hamburku přibližně 73 kilogramů CO₂e na tunu nákladu po vodě, ale jen 25 kilogramů po železnici. Pokud by jez přetáhl zboží z elektrifikované trati v Labském údolí na loď, emise by vzrostly.
„Stát chce utratit osm miliard za stavbu, která nevyřeší sucho na německém Labi ani nedostatek zákazníků. Podle podkladů samotného investora je vlak pro klima zhruba třikrát šetrnější než loď. Za stejné peníze lze posílit železnici nebo obnovovat řeky, které nám pomohou zvládat sucho i povodně,“ dodává Matlášková.
Ministerstvo životního prostředí musí k připomínkám přihlédnout v závěru zjišťovacího řízení. Ten určí, co všechno bude muset investor v podrobné dokumentaci EIA doložit. Předchozí posuzování děčínského jezu ministerstvo v roce 2019 ukončilo, protože chyběla kompenzační opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený přesto už v létě oznámil, že stavba má začít v roce 2029.
Jak poslat připomínky
Vyjádření k záměru s kódem MZP540 lze do 16. listopadu 2026 poslat Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence. Do vyjádření je vhodné uvést jméno a adresu.
Zdroj: Arnika
“Jez Děčín by zničil poslední volně tekoucí část Labe v Česku.”
Jaké negativní vlivy má jez na přírodu?
Jez by zničil zhruba 4,8 hektaru bahnitých říčních náplavů a prioritní lužní les.
Jaké jsou náklady na plavební stupeň Děčín?
Odhad nákladů vystoupal na zhruba osm miliard korun.
Jaké jsou emise CO₂e při přepravě po vodě a železnici?
Přeprava po vodě činí přibližně 73 kilogramů CO₂e na tunu, po železnici 25 kilogramů.
💬 Klíčové informace
- Jez by zničil zhruba 4,8 hektaru bahnitých říčních náplavů, tedy asi 39 procent tohoto stanoviště.