Praha 7. května – Lékaři a demografové bijí na poplach. Studie institutu SYRI a Katedry demografie PřF UK ukazuje, že česká populace trpí nízkou informovaností o vlastním reprodukčním zdraví. Přestože medicína v oblasti asistované reprodukce (IVF) udělala obrovský skok vpřed, biologické limity lidského těla zůstávají neměnné. S narůstajícím věkem prvorodiček (nyní průměrně 29 let) narůstá i počet pacientů, kteří vyžadují specializovanou péči, přičemž mnozí přicházejí v terminálních stádiích své plodnosti.
Vedoucí lékař Martin Kučera z kliniky ISCARE zdůrazňuje, že IVF nedokáže zázraky na počkání. „Asistovaná reprodukce je velmi účinná, ale nedokáže nahradit přirozený potenciál páru, který s věkem strmě klesá,“ varuje. Data ukazují, že více než čtvrtina párů čelí potížím s početím delším než rok. Zároveň byl zaznamenán znepokojivý pokles užívání moderní antikoncepce a návrat k nespolehlivým metodám, což svědčí o selhávání primární osvěty v ordinacích gynekologů i v rámci školního vzdělávání.
Podle prof. Dagmar Dzúrové je zdravotní gramotnost úzce spjata se socioekonomickým statusem, ale problém se týká všech vrstev společnosti. Zdravotnictví by se podle ní nemělo soustředit pouze na léčbu následků (neplodnosti), ale na prevenci. „Musíme edukovat pacienty o tom, že životní styl a věk jsou klíčové parametry,“ doplňuje vedoucí lékař Miloš Černý z kliniky GENNET. Cílem odborníků je zvýšit povědomí o tzv. fertilním okně a motivovat páry k řešení reprodukce v době, kdy mají nejvyšší šanci na zdravé potomstvo bez náročných medicínských zásahů.
Zdroj: ČTK Connect
Často kladené otázky
Jaká je průměrná věk prvorodiček v ČR?
Průměrně 29 let.
Kolik párů čelí potížím s početím?
Více než čtvrtina párů.
Jaký je vztah mezi zdravotní gramotností a socioekonomickým statusem?
Zdravotní gramotnost je úzce spjata se socioekonomickým statusem.